Ego obranné mechanismy

„Neulpívej nikdy na milém ani nemilém. Ti, kteří nemají milé ani nemilé, nemají pouta“

 

Pro zpracování krátkého úkolu bylo na výběr z mnoha velmi zajímavých témat, já osobně jsem zvolil téma Obranné mechanismy. Mezi psychology, kteří se zabývali touto tématikou, patřila např. Anna Freudová anebo George Vaillant. Nejprve tedy popíšu závěry obou autorů a poté zkusím vyhodnotit svůj vlastní pohled na tuto problematiku. Podle Freudové se obranné mechanismy tvoří v závislosti na výskytu negativních či úzkostných pocitů, a měly by tak jedince chránit před záplavou pudových přání a nezvládnutelných afektů (Plháková, 2008, str. 437). Převedu-li tedy tuto myšlenku do praktického příkladu, já osobně vnímám ego obranné mechanismy jako obranu mysli před chaosem civilizace, ve které se již od útlého dětství snažíme zorientovat. Jenže zákazy, příkazy, výčitky, srovnávání nás s druhými, lhaní…, od těch nejbližších, způsobují neustálé frustrace, které mysl malého človíčka (a nejen malého človíčka) musí umět nějakým způsobem zvládnout a zpracovat.

Mezi obranné mechanismy podle Freudové patří regrese, represe, reaktivní formace, izolace, odčinění, projekce, introjekce, obrácení v opak (nebo proti sobě), sublimace či přemístění pudových cílů. Jelikož mám k úkolu pouze jednu stránku, nebudu se zde rozepisovat o jednotlivých druzích obran.

Freudová popsala jako obranu i altruistické vzdání se (Plháková, 2008, str. 438). Vycházím-li z myšlenek Ericha Fromma (2001) ohledně modu BYTÍ a modu VLASTNĚNÍ, pak právě vzdání se je pochopením principu, jak dojít k životnímu štěstí a klidu, což nepovažuji za ego obrannou reakci, ale za vyústění pochopení principů šťastného života, což věrně popisoval nejen Fromm, ale i Lao-c‘: „Kde není lpění, ani závislostí, tam nemohou hrozit žádné ztráty“ (Lao-c´, 2008, str. 16), stejně jako Buddha: „Neulpívej nikdy na milém ani nemilém. Ti, kteří nemají milé ani nemilé, nemají pouta“ (Lesný, 1996, str. 75). Rovněž Džibrán popisuje vzdání se jako důležitý aspekt pochopení svobody a štěstí: „Skutečně svobodní budete, až své dny nebudete prožívat nadarmo a vaše noci nebudou naplněny žádostí a smutkem. Nedopusťte, aby věci spoutávaly váš život, a vzneste se nad ně, nazí a volní. A co jiného byste měli zahodit než zbytky svého vlastního já, abyste se mohli stát skutečně svobodnými?“ (Džibrán, 2009, str. 42)

Rovněž Krishnamurti viděl vzdání se jako cestu ke svobodě: „Pokud jste z důvodů svých žádostí závislí, jste pouhý otrok.“ (Krishnamurti, 1997, str. 69-70). I samotná Bible je plná myšlenek ohledně důležitosti vzdávání se: „Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí, kdo miluje hojnost, nemá nikdy dosti“ (Kazatel 5, 9).

Na základě myšlenek velikánů naší historie tak usuzuji, že altruistické vzdání se není pouze ego obranným mechanismem, jak definovala Freudová, ale rovněž výsledkem zcela vědomého pochopení principů lidského chování, které člověka dovedou ke štěstí a k duševní svobodě.

Přestože jsem opět nedodržel předepsanou normu jedné stránky, věřím, že bude můj úkol uznán. Velice děkuji za krásná témata, jen škoda, že nemáme více prostoru pro vlastní úvahy…

Milan Studnička

POUŽITÁ LITERATURA

ATKINSONOVÁ, R. L. Psychologie. Praha: Portál, 2003.

BIBLE, Písmo svaté Starého a Nového zákona. Praha : Česká biblická společnost, 2001.

DŽIBRÁN, CH. Prorok. Praha: DharmaGaia, 2009.

KRISHNAMURTI, J. Volnost, která neví. Praha: Aquamarín, 1997.

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ D. Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, 2009.

LAO-C´ Tao Te Ťing. Olomouc: Fontána, 2008.

LESNÝ, V. Buddhismus. Olomouc: Votobia, 1996.

PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Nakladatelství Academia, 2008.

 

Lepší firma s.r.o.

Vinohradská 2029/124, 130 00 Praha - Vinohrady, kurzy@lepsi-firma.cz